FOTO: Martin Horák / ČteSe.cz


Postavičky z oblíbené dánské stavebnice Lego mají stále zamračenější výraz ve tvářích. Podle novozélandské univerzity jde o znepokojivou změnu, která může negativně ovlivnit vývoj dalších generací dětí.

Odborná práce, zkoumající 6 000 minifigurek lega uvedených na trh v letech 1975 až 2010 zjistila, že do roku 1989 měly všechny postavičky stejné rozesmáté obličeje. Od té doby ale dánská firma Lego rozšířila škálu výrazů, takže dnes vyjadřují stovky různých emocí. Obličeje jsou přitom čím dál rozzlobenější či vystrašenější.

Lego je jeden z nejznámějších výrobců hraček na světě, přesněji ikonických plastových stavebnic s nejrůznější tématikou. Společnost The Lego Group sídlí v dánském Billundu. Vznikla 10. srpna 1932, kdy chudý dánský tesař jménem Ole Kirk Christiansen začal kvůli nedostatku jiné práce vyrábět dřevěné hračky. Název Lego vznikl o dva roky později spojením dánských slov “leg godt”, což v překladu znamená „hraj si dobře“.

V roce 1947 Christiansen zakoupil lis na výrobu plastů a začal experimentovat s novým materiálem. Spolu s lisem obdržel vzorky produktů, které bylo možné pomocí nové technologie vyrábět. Mezi nimi byly i stavebnicové kostky britské společnosti Kiddicraft. Takzvané „automaticky spojitelné kostky“ začala továrna v Billundu vyrábět v roce 1949. Jednotlivé dílky držely pohromadě díky malým výstupkům. Zrodila se první generace stavebnice podobné té, jak ji známe dnes..

Postupem času se z Lega stal celosvětový fenomén. Dnes se kostičky lisují v dánském Billundu, maďarském Nyíregyháze, mexickém Monterrey, čínském Ťia-singu a také ve středočeském Kladně. V Jirnech u Prahy se pak nachází jeden ze světově největších skladů společnosti.

„V roce 1989 firma Lego začala zásadně rozšiřovat množství výrazů postaviček. Nejčastějšími výrazy se staly radost a vztek, přičemž poměr radostných výrazů s postupem doby klesl. Obáváme se, jaký bude mít posun od výhradně pozitivních výrazů ke stále většímu množství negativních výrazů dopad na dětské hry,“ konstatuje závěr odborné práce.

Autoři upřesňují, že minifigurky se většinou uvádějí na trh v tematických sadách typu Harry Potter či piráti, a že tato témata jsou čím dál víc spojena s konflikty.
„Lego má ve svém programu velkou řadu zbraňových systémů, i když se tyto zbraně používají převážně v boji proti fiktivním nepřátelům. Společnost by si ale nemusela v budoucnu udržet svou vysoce pozitivní pověst,“ píše se dále.

Podle vedoucího univerzitního výzkumu Christofa Bartnecka z novozélandské University of Canterbury změna odráží obecnější trend mezi výrobci hraček, kteří stále častěji sázejí na válečná témata. „Jako dítě jsem měl jen rozesmáté figurky a na lego mám velmi pozitivní a šťastné vzpomínky,“ řekl Bartneck.

„Když ale teď přijdete do obchodu, vidíte, že témata hraček, zvlášť pro chlapce, se točí kolem konfliktů, válek a zbraní. Zdá se, že je to znak doby, že právě toto je teď u hraček populární a že právě toto se dobře prodává,“ upřesnil.

Kromě již zmíněného Harryho Pottera se nejagresivnější střety plastových postaviček odehrávají v sériích Ninjago, Marvel, Star Wars, Indiana Jones nebo DC Batman. „Zajímalo by mě, jak přechod od pouze pozitivních obličejů k rostoucímu počtu negativních obličejů ovlivní to, jak si hrají naše děti,“ dodává na závěr Bartneck.

Zdroj: autorský článek s využitím ResearchGate