Gustav Klimt: Portrét slečny Lieserové (1917-18). FOTO: Auktionshaus im Kinsky
Posledním plátnem, které zůstalo po malířově smrti v jeho ateliéru, byl právě výjimečný Portrét slečny Lieserové (1917 – 1918). Jediný údaj o vlastnictví a jediná černobílá fotografie díla pocházely z roku 1925. Pak na dlouhou dobu jakékoliv informace o obraze zmizely. Až doteď.
Vídeňský aukční dům im Kinsky představil znovuobjevené mistrovské dílo rakouské moderny. Portrét slečny Lieserové, poslední malbu Gustava Klimta. Téměř 100 let byl obraz považován za ztracený. Po mnoho desetiletí však bylo významné umělecké dílo v soukromém vlastnictví rakouského občana, jehož jméno nebylo veřejnosti oznámeno.
Znovuobjevení obrazu je senzací. Gustav Klimt jako klíčová postava vídeňské secese ztělesňuje rakouskou modernu fin de siècle více než kterýkoli jiný umělec. Jeho díla, zejména portréty žen z vyšší střední třídy na přelomu století, se těší největšímu uznání po celém světě. Klimtovy obrazy se řadí na přední příčky mezinárodního trhu s uměním, navíc jsou na aukcích nabízeny jen zřídkakdy.
Gustav Klimt: Portrét slečny Lieserové (1917-18). FOTO: Auktionshaus im Kinsky
V původním soupisu děl Gustava Klimta vydaném v roce 1967 je žena na obraze označena jako Fräulein Lieser (Slečna Lieserová). Autoři pozdějších publikací ji identifikovali jako dceru průmyslového magnáta Adolfa Liesera. Ten údajně osobně pověřil Klimta namalováním portrétu své osmnáctileté dcery Margarethe Constance Lieser (1899-1965). V dubnu a květnu 1917 navštívila Klimtův ateliér v Hietzingu devětkrát, aby mu zapózovala. Bylo provedeno nejméně pětadvacet studií. S finální malbou autor začal v květnu 1917.
Zatímco tvář čerstvě dospělé dívky Klimt znázorňuje precizními tahy citlivým, naturalistickým způsobem, v jiných částech obrazu se odráží volný, otevřený rukopis malířova stylu. Paletu barev definují výrazné doplňkové tóny. Intenzivní barevnost obrazu a posun k volným tahům štětcem ukazují Klimta na vrcholu jeho pozdního období.
Když malíř 6. února 1918 zemřel na mozkovou mrtvici, zanechal částečně nedokončený obraz ve svém ateliéru. Po Klimtově smrti bylo plátno předáno rodině Lieserových. Jediná známá fotografie obrazu je uložena v archivu Rakouské národní knihovny. Snímek byl pravděpodobně pořízen v roce 1925 v souvislosti s Klimtovou výstavou Otto Kallir-Nirensteina ve vídeňské Neue Galerie. Na inventární kartě negativu je poznámka: „1925 v držení paní Lieserové, IV, Argentinierstrasse 20.“ Další osud obrazu po roce 1925 je nejasný.
Než bude Portrét slečny Lieserové 24. dubna 2024 nabídnut ve speciální aukci ve vídeňském aukčním domě im Kinsky, bude putovat po celém světě za případnými zájemci. V plánu jsou zastávky ve Švýcarsku, Německu, Velké Británii a Hongkongu. Po návratu do Vídně bude obraz vydražen jménem současných vlastníků spolu s právními nástupci Adolfa a Henriette Lieserových na základě dohody v souladu s Washingtonskými zásadami z roku 1998.
im Kinsky, druhý největší rakouský aukční dům, si za více než třicet let od svého založení vybudoval pověst vynikajícího odborníka v oblasti rakouské moderny. Vyvolávací cena obrazu sice nebyla uvedena, ale odhadní cena bez aukční přirážky je stanovena na 30 až 50 milionů euro, tedy 760 milionů až 1,26 miliardy korun.
Gustav Klimt (14. července 1862 – 6. února 1918) byl rakouský symbolistický malíř a jeden z nejvýznamnějších členů hnutí nazvaného Vídeňská secese. Narodil v Baumgartenu nedaleko Vídně, jako druhý ze sedmi dětí – tří chlapců a čtyř dívek. Jeho matka, Anna Klimtová (rozená Finsterová), měla nesplněný sen stát se hudebnicí. Jeho otec, Ernst Klimt starší, původem z Čech, byl zlatníkem. Všichni tři synové projevovali umělecký talent již od útlého věku. Mladý Gustav navštěvoval Vídeňskou školu uměleckých řemesel, kde mezi lety 1876 – 1883 studoval architektonickou malbu. Na počátku kariéry byl úspěšným malířem architektonických dekorací v konvenčním stylu. Postupem času si vypracoval styl osobitější. Jeho práce (kolem roku 1900) se staly předmětem kontroverze, když obrazy pro strop Velkého sálu Vídeňské univerzity byly společností označeny za pornografické. To znamenalo pozastavení veřejných zakázek. Zato ale dosáhl nového úspěchu s obrazy takzvané “zlaté fáze”, dnes autorova nejoceňovanějšího období. Hlavním námětem obrazů Gustava Klimta bylo ženské tělo, charakteristicky zobrazované s otevřenou erotičností. Kromě figur jsou známé i jeho krajiny. Z umělců Vídeňské secese byl Klimt nejvíce ovlivněn japonským uměním.
Zdroj: autorský článek, Auktionshaus im Kinsky
