Golfský proud. FOTO: Wikipedia Commons / RedAndr / volné dílo (CC0)
Systému mořských proudů v Atlantském oceánu hrozí kolaps. Patří mezi ně i Golfský proud, který ovlivňuje klima na celé planetě a přináší teplou vodu k Evropě. Vyplývá to z odborné práce publikované před časem v časopise Nature.
Autoři zaznamenali varovné signály značící zhroucení oceánského proudění, které unáší teplou vodu z tropů podél východního pobřeží severoamerického kontinentu. Golfský proud se cestou postupně ochlazuje, v oblasti Grónska klesá ke dnu a chladnou vodu unáší jižním směrem do Atlantského oceánu. Kdyby se proud zhroutil, podle těchto odborníků by asi existoval i nadále, ale byl by slabší a pomalejší.
Ze závěrů vyplynulo, že proudy z takzvané Atlantické jižní cirkulace (AMOC) za poslední století téměř kompletně ztratily svou stabilitu. Dřívější práce publikovaná v odborném magazínu Nature Geoscience ukázala, že proudy zpomalily vinou globálního oteplování na nejnižší rychlost za poslední tisíciletí. Podle nového bádání je toto zpomalení dovedlo na pokraj kolapsu.
Zhroucení by mělo katastrofické dopady po celém světě. Ohrozilo by dešťové srážky, na kterých závisí miliardy lidí v Africe, Indii a Latinské Americe. Zvedlo by hladinu oceánů omývajících pobřeží Severní Ameriky a v Evropě by ochladilo počasí a přispělo k četnějším a vydatnějším bouřím.
Složitost systému oceánského proudění neumožňuje předpovídat, kdy by ke kolapsu mohlo dojít. Může nastat v řádu staletí, ale i během následujících dvou až pěti dekád.
Ke zpomalování mořských proudů přispívají uhlíkové emise, není ale jasné, jaké množství by způsobilo zhroucení. Proto je důležité jich vyprodukovat co nejméně, uvedl pro Guardian hlavní autor práce Niklas Boers z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu.
Boers a jeho kolegové analyzovali osm nezávisle naměřených datových sad, které sledovaly teplotu a slanost oceánů v posledních 150 letech. Z jejich bádání vyplynulo, že globální oteplování proudění nejen zpomaluje, ale zásadně narušuje i jeho stabilitu.
Podle Davida Thornalleyho z londýnské univerzity UCL, který se na výzkumu nepodílel, jsou její závěry sice znepokojivé, ale odborníci zároveň netuší, zda ke kolapsu vůbec dojde a případně kdy. Kolaps by byl jedním z takzvaných bodů zvratu – rychlých, obrovských a nevratných klimatických změn – jejichž překročení může vést k velkým změnám celého systému.
Boers a jeho kolegové v květnu varovali, že významná část grónského ledového příkrovu je vážně ohrožena a může způsobit vzestup hladiny oceánů po celém světě.
Otázkou je, zda svět už překročil dostatečné množství bodů zvratů na to, aby byla ohrožena existence lidstva.
Zdroj: autorský článek s využitím Nature a The Guardian
