Isabelle Caro v kampani na boj proti mentální anorexii. Foto: Nolita / Oliviero Toscani

Byla to tvář, která šokovala svět. Isabelle Caro, francouzská modelka a herečka, se v roce 2007 odvážila pózovat nahá pro kampaň proti anorexii, kterou sama trpěla. Její vyhublé tělo s vystupujícími kostmi bylo varováním před smrtelnou duševní chorobou, která ji nakonec stála život. Její příběh je silný, smutný a tragický. Článek přinášíme ke Světovému dni poruch příjmu potravy, který se uskuteční 2. června.

Isabelle se narodila 12. září 1982 v Marseille. Otec byl závislý alkoholik a na výchově malé Isabelle se téměř vůbec nepodílel. Matka byla posedlá ochranou Isabelle, a proto ji až do jejích jedenácti let nepouštěla do školy. Také jí zakazovala hrát si s ostatními dětmi, aby ji nenakazili některou nemocí. Často dceru kritizovala za to, že je příliš tlustá. Tehdy začal její nezdravý vztah k jídlu a vlastní váze. Začala drasticky hubnout, omezila svůj příjem na dva čtverečky čokolády a pět ovesných vloček denně. Traumatizující dětství vyústilo v mentální anorexii. Bylo jí 13 let a její váha klesla na kritických 26 kilogramů.

Isabelle Caro na nedatovaném snímku.
Foto: Creative Commons / volné dílo

Ještě než ji přijali na studium herecké školy, žila nějaký čas na ulici.
V roce 2006, když jí bylo 24 let, Isabelle zkolabovala a upadla do kómatu. Její tělo už nezvládalo hladovění. Lékaři jí diagnostikovali mentální anorexii, duševní poruchu, která má nejvyšší úmrtnost ze všech psychiatrických onemocnění. Isabelle se rozhodla bojovat za svůj život a podstoupila terapii. Ve stejném roce na tuto nemoc zemřela jedenadvacetiletá brazilská modelka Ana Carolina Restonová a svět se o mentální anorexii začal konečně zajímat.

Následujícího roku už Isabelle vážila 32 kilogramů. Poskytla rozhovor pro pořad CBS The Insider, ve kterém otevřeně promluvila o své nemoci a svých snahách o uzdravení. Rozhovor oslovil italského kontroverzního fotografa Oliviera Toscaniho. Ten v módním průmyslu proslul svými kampaněmi pro Benetton v 80. a 90. letech, které zahrnovaly provokativní snímky, jako je detailní záběr muže umírajícího na AIDS nebo zkrvavené oblečení mrtvého vojáka z války v Jugoslávii.

Toscani inicioval focení kampaně proti anorexii pro italskou módní značku Nolita a Isabelle souhlasila. Cílem kampaně bylo upozornit na nebezpečí anorexie, zejména v módním průmyslu, kde bývá na „hubenost“ nejvyšší tlak. Modelka pózovala nahá, své vychrtlé tělo ukázala bez jakékoliv retuše. Dvě verze fotografie s nápisem “Anorexie není móda” se objevily na billboardech a v časopisech ve dnech, kdy v Miláně začínal týden módy. Společnost byla šokována a zároveň fascinována. Zanedlouho italské úřady kampaň zakázaly jako příliš drastickou.

Isabelle se okamžitě stala celebritou. V rozhovorech prohlašovala, že doufá, že fotografie dívkám ukáží morbidní realitu skrytou pod krásnými šaty a účesy módních časopisů. Celosvětové svědomí módního průmyslu však zburcovaly jen na krátkou dobu. Potřebná legislativa zakazující modelky s nebezpečně nízkou tělesnou hmotností byla zavedena jen ve Španělsku. I nadále se Isabelle snažila zlepšit svůj zdravotní stav a pokračovat ve své kariéře modelky a herečky.

V roce 2008 napsala knihu Holčička, která nechtěla ztloustnout, dva roky nato následovala další autobiografie s názvem Malá princezna. Cestovala po světě, kde vystupovala v nejrůznějších talkshow. Poslední pracovní cesta vedla do japonského Tokia. Už zde měla potíže s dýcháním. Ty se zhoršovaly i po návratu do Francie. S bolestmi břicha a dehydratací skončila v pařížské nemocnici Bichat, kde 17. listopadu 2010 zemřela. Bylo jí 28 let. Dva měsíce poté si vzala život i Isabellina matka Marie, která neunesla pocit viny.

Smutnou černou tečku za tragickým příběhem udělal fotograf Toscani. Na dotaz, zda má na Isabelle nějakou hezkou vzpomínku, odpověděl: „Na Isabelle nemám veselé vzpomínky. Až do své smrti byla velmi sobecká a plná sama sebe. Nikdy nedokázala pochopit, že není modelka. Byla to nemocná mladá žena. Myslela si, že je úspěšná herečka, ale jejím jediným talentem byla anorexie.“

Zdroj: Autorský článek, Journal du Mauss, CBS, The Independent