Subfosilní plastiky před chrámem Baps Hindu Mandir v Abú Zabí. FOTO: ČTK (PROTEXT)

Nedávno otevřený hinduistický chrám v Abú Zabí zdobí sedm třímetrových dřevěných plastik ze subfosilního dřeva z České republiky. Jejich autorem je český sochař Jaroslav Prošek, práce na nich mu trvala celý rok. Prastarý Dub pochází z konce doby ledové a byl nalezen hluboko pod zemí nedaleko Ostravy.

V polovině letošního února otevřel Baps Hindu Mandir, největší hinduistický chrám na Arabském poloostrově. Komplex, který se rozpíná na ploše 17 hektarů, se nachází v Abú Zabí, největším emirátu Spojených arabských emirátů (UAE). Stavba vyrostla v rekordním čase 7 let od položení základního kamene. Samotná monumentální stavba, která je postavena z růžového pískovce a mramoru, je charakteristická sedmi věžemi, které představují jednotlivé emiráty UAE.

Její součástí je i sedm třímetrových dřevěných plastik z 6500 let starého subfosilního dřeva z České republiky, které zdobí hlavní vstup do největšího hinduistického svatostánku u Perského zálivu. Jejich autorem je český sochař Jaroslav Prošek, žák akademického malíře a sochaře Vlastimila Beránka. Stavba se slavnostně otvřela v polovině února 2024 za přítomnosti prezidenta Spojených arabských emirátů Muhammada ibn Zájid Ál Nahjána, premiéra Indie Naréndra Dámodardás Módího a mnoha dalších významných světových osobností.

„Hlavní hinduistický hodnostář Spojených arabských emirátů Brahmawihari Swami Ji se netají svými sympatiemi k České republice a našim kulturním hodnotám. Když se dozvěděl o 6500 let starých subfosilních dubech z České republiky, kterým svým sochařským uměním vdechl nový život umělec Jaroslav Prošek, byl nadšen nápadem, že by tato unikátní umělecká díla mohla zdobit vstup do nového hinduistického poutního místa chrámu Baps Hindu Mandir v Abú Zabí jako připomínka dlouhého příběhu vzniku lidské civilizace. Na samotných sochách, které byly z České republiky do Abú Zabí letecky dopraveny teprve dva dny před slavnostním otevřením, pracoval Jaroslav Prošek téměř rok. Inspirací mu byla úžasná energie stromů, které na zemi rostly ve stejné době, kdy se formovalo hinduistické náboženství. Pro nás je to obrovská pocta, že jsme dostali příležitost podílet se s českým uměním na tak významné stavbě, která ve své architektuře vystihuje a zobrazuje všechny národy a kultury světa. Chrám je ukázkou dobré vůle arabských šejků, kteří na svém území nejenže povolují stavby jiných náboženství, ale také je významně morálně i finančně podporují. Není se tedy čemu divit, že v posledních letech vyrostly na území Abú Zabí bezprostředně vedle muzea Louvre tři obrovské stavby třech různých náboženství – židovská synagoga, křesťanská katedrála i mešita. V dnešní turbulentní době to dokazuje, že je náboženská tolerance ve světě možná, je ukázkovým protipólem světu válek, strachu a nenasytnosti mocností,“ uvedl pro ČTK Marek Landa, majitel společnosti Crystal Caviar.

České sochy v Abú Zabí

Image 5 of 5

Subfosilní plastiky zdobí chrám Baps Hindu Mandir v Abú Zabí. FOTO: ČTK (PROTEXT)

Subfosilní duby z České republiky, ze kterých jsou plastiky vyrobeny, byly nalezeny v hloubce 6-15 m nedaleko Ostravy. Podle taxonomů se zde nacházely od konce doby ledové. Dnes poskytují studijní a umělecký materiál pro muzea na celém světě, zaujaly například i Přírodopisné muzeum v Londýně (Natural History Museum London). Jako umělecký materiál jej používají uznávaní světoví umělci. Tvoří z něj i superstar v sochařském světě Sir Anthony Cragg, nebo akademický sochař Vlastimil Beránek, který ze subfosilního dřeva vytvořil 3 m vysoké umělecké dílo, které zdobilo střechu českého pavilonu na Světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji.

Nedávno se k těmto sochařům, používajícím subfosilní dřevo ve své tvorbě, připojil Jaroslav Prosek se svou 3,5 m vysokou plastikou pro stálou sbírku Muzea moderního umění Mambo v Bogotě. Jeho nejnovějším uměleckým počinem je právě sedm monumentálních plastik pro veřejnou expozici v hinduistickém chrámu v Abú Zabí.

Zdroj: Autorský článek s využitím ČTK