FOTO: Pixabay
Pařeniště i skleník je potřeba dostatečně větrat. Ale pozor, aby malé rostlinky nebyly v průvanu. Trávník zbavte plevele. Buď ručně, nebo pomocí vhodných chemických přípravků. Přinášíme tipy, co dělat na zahradě druhý květnový týden.
Stavíme podpěry: Květiny, které jsou vyšší než jeden metr, potřebují podpěru. Takovou podpěrou může být bambusová tyč, drát, latě nebo – např. u křovinatých keřů – si je můžete udělat snadno sami ze zaschlých tyček. V odborných obchodech jsou k dostání podpěry z plastů nebo drátu.
Dobře pohnojený trávník: Kdo chce mít rychle rostoucí a navíc hustý travnatý koberec, musí v létě jednou měsíčně hnojit. Hnojivo rozhazujeme na suchý trávník, potom bychom ale je měli vydatně postříkat. Proti přílišnému množství plevelů můžeme použít speciální hnojivo na trávník s herbicidem na jejich vyhubení. Nejpřirozenější a nejlepší metodou ale zůstává ruční pletí s vynecháním umělých hnojiv.
Stříkání bez problémů: Jednou pořádně a dlouho zalévat je lepší než časté krátké zvlhčování. To platí především v teplých ročních obdobích, kdy se voda vypaří dříve, než se vsákne do země. V obchodech jsou k dostání všestranně použitelné stříkací hubice, sprchy a růžice s rychlouzávěrem a kohoutkem, což odstraňuje všechny problémy při zavlažování. Ostatně: k tomuto zavlažovacímu vybavení patří i váš automatický zavlažovač.
Květy ve stínu: Známý červenofialově-bílý Jidášův penízek může růst ve stínu. Proto by měl – pokud jej máte – vyplňovat bezbarvá místa na vaší zahrádce.
Pěstování kaktusů: Většina kaktusů se u nás pěstuje ve sklenících nebo truhlících, především proto, že naše zimní měsíce jsou příliš vlhké. Kaktusy by venku uhynuly. Kaktusy mají v zimě rády stanoviště se suchými nocemi, jak jsou na to zvyklé z domoviny. Ve skleníku byste měli používat hrnky z plastů. Jsou lehké a nezatěžují příliš regály. Kromě toho se rostliny v plastových hrncích nemusí tak často zalévat, protože se přes jejich stěny neodpařuje voda jako u květináčů hliněných. Používejte výhradně substrát určený pro kaktusy, který splňuje jejich požadavky na obsah živin a propustnost. Kaktusy rostoucí na plném slunci potřebují dobré větrání. Lesní rostliny rostoucí na stromech (Epiphyty) potřebují naopak od května do září stín.
Co nejvíce světla a vzduchu: Pařeniště je nutno pravidelně větrat. Šťastní majitelé skleníků musí rovněž dbát na to, aby teplota nebyla uvnitř příliš vysoká. Pokrývání slaměnými rohožemi nebo vydatný vápenný nátěr zabraňují přehřátí a chrání rostliny před přímými slunečnými paprsky. Kdo nechá svůj skleník na sluneční straně porůst zvenku popínavými rostlinami, dosáhne podobného efektu.
Plevel: Na velkých plochách silně zapleveleného trávníků je ruční pletí často nemožné. Po několikerém pokosení trávníku si všimněte, které druhy plevelů rostou dále. Poslední možností je potom speciální přípravek na hubení plevelů, které aplikujeme tehdy, je-li trávník středně vlhký, např. za rosy.
Zlikvidujte průvan: Každý průvan je pro rostliny škodlivý, protože může vyvolat silné ochlazení. Průvan kromě toho potřebují mšice, které se jim dají přenášet od rostliny k rostlině. Proto: dodržujte při větrání míru.
Řasy: Na cestičkách a balkónech způsobují řasy nebezpečí uklouznutí. To platí zejména při hustém porostu na zastíněných místech. Pokud odstranění pomocí kartáče a vody nepomáhá, musíte použít prostředek k ničení řas. Ale pozor, pro okolní rostliny je to jed.
Vzácní červi: Žížaly se živí organickými látkami, a proto jsou jejich exkrementy jemnou půdou bohatou na humus. Chodby, které zakládají v zemi, jsou vzduchovými kanály, zajišťujícími větrání zahradní půdy. Žížaly jsou proto vysoce užiteční živočichové, kteří poskytují jako producenti kompostu každé zahradě cenné služby.
Vodní rostliny: Okrasný rybník ve vaší zahradě nebo na vašem balkóně je pastva pro oči a současně oáza klidu. Založit a udržovat zahradu je podstatně jednodušší, než se všeobecně myslí. Předpokladem pro tento záměr je pečlivé plánování.
Zdroj: autorský článek s využitím publikace The Big Book of Gardens / Orbis Publishing Ltd., London
