Nejslavnějším produktem manželů Eamesových je plastová židle DSR. FOTO: se svolením Eames Office

Manželé Charles a Ray Eamesovi byli přední dvojicí amerického poválečného designu. A po Raymondu Loewym snad i jeho největšími představiteli. Byli nejen úspěšnými fotografy, filmovými tvůrci a architekty, ale do dějin designu se zapsali především jako talentovaní návrháři nábytku. Přinášíme další díl seriálu, mapujícího IKONY DESIGNU 20. století.

Charles Eames (1907 – 1978) vystudoval architekturu na Washingtonově univerzitě v St. Louis. Už jako dvaatřicetiletý vyučoval design na Cranbrookově akademii umění v Michiganu. V té době spolupracoval s dalšími slavnými designéry Elielem a Eero Saarinenovými. Jeho manželka Ray, rozená Kaiserová (1912 – 1988) vystudovala malbu v New Yorku u profesora Hanse Hoffmana. Vzali se v roce 1941, kdy se také přestěhovali do Los Angeles. Na Washington Boulevard si otevřeli studio, kde spolupracovali s Harrym Bertoiou.

Během válečných let Eamesovi navrhli dlahy na nohy pro zraněné vojáky i civilisty. Zdravotních pomůcek z ohýbané překližky (1943) se vyrobilo na 150 tisíc. Po válce pokračovali v experimentování s tvarováním překližky. Vznikla kolekce dětských hraček/sedátek s motivy zvířat. Třeba slona, nejoblíbenějšího zvířete Ray a Charlese.

Design Charlese a Ray Eamesových

Obrázek 10 z 19

Věšák na kabáty Hang It All (1953). FOTO: se svolením Eames Office

Přes čtyřicet let tato novátorská dvojice vytvářela kompaktní policové systémy, rozkládací pohovky, stohovatelné židle a víceúčelový nábytek. Všechny tyto produkty se vyznačovaly všestranností a technologickou vynalézavostí. Charlesova první tvarovaná židle z překližky, navržená ve spolupráci s Eerem Saarinenem v roce 1940 pro soutěž Organický design ve vybavení domácnosti, uspořádanou Muzeem moderního umění (MoMA), se okamžitě setkala s úspěchem. LCW (Lounge Chair Wood – dřevěná lenoška) s oblými tvary je příkladem posunu od hranatého stylu Bauhausu k organičtějšími prvky upravenému funkcionalismu.

Komerčně nejúspěšnějším modelem tehdy byla jejich překližková židle s nohami z ocelových trubek, vyráběná pod zkratkou DCM (Dining Chair Metal – kovová jídelní židle). Podobně jako nábytek z ocelových trubek z dvacátých let inspirovala celou generaci designérů k experimentování s novými technologiemi.

Po druhé světové válce oslovila manžele Eamesovy významná nábytkářská společnost Herman Miller. Krátce nato už do výroby zařadila jejich houpací křeslo RAR. Téměř přes noc se dvojice ocitla v centru amerického designu. Význam jejich práce byl takový, že Muzeum moderního umění (MoMA) věnovalo Charlesu Eamesovi zvláštní výstavu (1946).

Mezi nejlepší díla kolekce nábytku této dvojice patří kožená čalouněná lenoška s podnožkou z roku 1956, kritikou označované za dokonalý „stroj k sezení“. Lavice Tandem Sling zase stanovila estetické standardy pro haly na mezinárodních letištích. Židle z kolekce Aluminium Group zůstaly populární dodnes.

Za nejznámější výrobek je však považovaná plastová židle s dřevěnými nohami DSR (Dining Side chair Rod). V roce 1950 ji začala vyrábět společnost Herman Miller a obnovenou výrobu následně převzal švýcarský nábytkářský gigant Vitra, která ji v různých provedeních vyrábí dodnes. Zároveň jde o jeden z nejkopírovanějších designových kousků na světě.

Na nábytek Eamesových lze pohlížet jako na výklad americké kulturní dominance a víry v pokrok. Avantgardní přístup manželů odrážel i jejich vlastní dům – kostka z oceli a skla na kůlech nápadně připomíná jejich úložný policový díl ESU.

Zdroj: autorský článek s využitím publikace Bernd Polster: The A-Z of Modern Design / Merrell Publishers Ltd., Eamesoffice.com, MoMA