Mata Hari na pařížském snímku z roku 1910. Foto: Wikipedia Commons / CC0 – volné dílo
Nizozemská orientální tanečnice Margaretha Zelle, ve světě známá spíše jako Mata Hari, se v průběhu první světové války stala agentkou Německa i Francie. Jedenačtyřicetiletá milenka mnoha prominentů zemřela před francouzskou popravčí četou 15. října 1917.
Margaretha Geertruida Zelle se narodila 7. srpna 1876 do zámožné rodiny v nizozemském Leeuwardenu. Rodiče jí dokázali zajistit pohodové dětství s dobrým vzděláním. Už jako dospívající slečna se ráda oblékala do křiklavých šatů. V roce 1889 se její život dramaticky změnil, když její otec zkrachoval. O dva roky později navíc zemřela její maminka. Bylo jí sotva 18 let, když se Margaretha provdala za 38letého holandského důstojníka a odešla s ním žít do tehdy nizozemské Indonésie. Jejich manželství bylo sužováno věkovým rozdílem a finančními problémy.
Margaretha porodila 2 děti, ale jedno z nich zemřelo předčasně ve věku 2 let. Krátce nato následoval rozvod a návrat do Paříže. Bez peněz, zaměstnání i manžela nečekalo Margarethu nic dobrého. Díky svému půvabu začala pracovat jako exotická tanečnice v jednom z pařížských nočních klubů. Téměř okamžitě dosáhla úspěchu. Aby zněla exotičtěji, přijala umělecké jméno Mata Hari, což malajsky znamená Slunce.
V roce 1916, během první světové války, se Mata Hari zapletla s ruským pilotem z expedičního sboru, kapitánem Vadimem Maslovem. V létě téhož roku byl sestřelen a těžce zraněn. Mata Hari požádala, zda by ho mohla navštívit přímo na frontě. Jako exotická tanečnice z neutrálního Nizozemska pro ni Francouzi viděli zvláštní využití. Směla navštívit Maslova jen pokud bude souhlasit se špionáží pro Francii a pokusí se svést německého korunního prince Wilhelma, se kterým před válkou několikrát tančila.
Pro Francouze to byla šance, jak německého dědice trůnu veřejně zkompromitovat coby sukničkáře. Navíc byl Matě Hari nabídnut rovný milion francouzských franků. Souhlasila a koncem roku 1916 odcestovala do španělského Madridu, aby se setkala s německým majorem Kallem. Ten měl domluvit setkání s princem.
Tomu se ale Mata Hari sama nabídla, že pro Německo za peníze získá francouzská vojenská tajemství. Už v lednu 1917 Francouzi zachytili německou rádiovou zprávu, která podrobně popisovala užitečné aktivity nejmenované špionky. Popis seděl přesně na Matu Hari. 13. února 1917 byla zatčena v jejím pařížském hotelovém pokoji. V červenci byla postavena před soud a obviněna ze špionáže pro Německo. U soudu se Mata Hari přiznala, že od Němců přijala peníze za poskytnuté informace. Ale přísahala se, že nešlo o nic důležitého a že je ve skutečnosti stále oddaná Francii.
FOTOGALERIE:
Francouzská vláda a především armáda však zoufale potřebovaly obětního beránka. Matě Hari přisoudili vinu za smrt 50 tisíc francouzských vojáků během katastrofální Nivellovy ofenzivy u Chemin des Dames. Byla odsouzena k trestu smrti a 15. října 1917 byla ve věku 41 let popravena dvanáctičlennou francouzskou popravčí četou.
Britský reportér Henry Wales dohlížel na popravu a po výstřelech uvedl následující popis: „Pomalu, netečně se usadila na kolena, hlavu vždy zvednutou a bez sebemenší změny výrazu ve tváři. Na zlomek vteřiny se zdálo, že se potácí na kolenou a hledí přímo na ty, kteří ji vzali život. Se salvou výstřelů padla dozadu, ohnula se v pase a nohy pod sebou měla zkřížené.“ Jeden z francouzských poddůstojníků k ní poté přistoupil, vytáhl revolver a zasadil poslední ránu do levého spánku nejslavnější špionky historie.
Zdroj: autorský text, The Execution of Mata Hari, 1917 (eyewitnesstohistory.com)
