Judy Garlandová na snímku z roku 1943. FOTO: Wikipedia Commons / CC0 (volné dílo)
Ačkoliv byla společnost v první polovině 20. století založená mnohem tradičněji, než je dnes, traduje se, že hollywoodské skandály minulých časů patřily k těm nejdivočejším z celé historie filmového průmyslu. Přinášíme alespoň některé z těch, na které se téměř zapomnělo.
Vynucená dieta Judy Garlandové
Americká herečka a zpěvačka Judy Garlandová přišla k MGM už jako teenagerka. A už tehdy čelila od vedení společnosti velkému tlaku, aby si udržela štíhlou postavu a vydržela stát před kamerou dlouhé hodiny. Když jí bylo 14 let, producenti a členové štábu nelítostně kritizovali její vzhled. Používali hanlivé výrazy a přirovnávali ji k „tlustému prasátku s copánky“. V 18 letech ji zakladatel MGM Louis B. Mayer přesvědčil k redukční kůře, spočívající především na konzumaci kávy a prášků na hubnutí. Léky byly označované jako „povzbuzující pilulky“ a kromě hubnoucího efektu měly mladé herečce dodat potřebnou energii během náročné pracovní doby. Vyčerpané herečce naopak po natáčecím dnu „naordinovali“ prášky na spaní. Jakmile se probudila, dostala znovu povzbuzující dávku. Je zřejmé, že jí byly dopoledne podávány stimulační amfetaminy, navečer naopak tlumící barbituráty. To nakonec Garlandovou dovedlo k těžké drogové závislosti, postupnému společenskému úpadku a kvůli předávkování také k předčasné smrti ve věku 47 let.
Ale Garlandová nebyla jedinou obětí vysokých nároků ve filmovém průmyslu. Stejná společnost, která zaměstnávala Garlandovou poslala herečku Debbie Reynoldsovou k lékaři pro „vitamínové injekce“, neboť kvůli dlouhé pracovní době začínalo její tělo kolabovat. Ve skutečnosti to byly znovu amfetaminy. Reynoldsová aplikaci naštěstí odmítla.
Lechtivý film Joan Crawfordové
Během svého dospívání, než se stala hvězdou, se Joan Crawfordová údajně objevila ve filmu pro dospělé nazvaném Sametové rty. Po podpisu smlouvy se společností MGM, bylo vynaloženo nebývale velké úsilí k jeho nalezení a odstranění, protože by mohl poškodit hereččinu vzkvétající kariéru. Producent Eddie Mannix na tom údajně spolupracoval s místní mafií. Tehdejší vlastníci filmového kotouče slíbili, že film předají výměnou za částku rovných 100 tisíc amerických dolarů, což byla ve třicátých letech minulého století značná částka. Podle jedné zprávy Mannix tuto sumu vyděračům předal. Jiná verze však naznačuje, že vyděračům nabídl 25 tisíc s dodatkem, že pokud odmítnou, podsvětí si je najde. Tak jako tak, film se na veřejnost nakonec nikdy nedostal.
Nacističtí přátelé Walta Disneyho
FOTO: National Achives USA
Mnoho pramenů tvrdí, že Walt Disney mohl být antisemita. Přesto existují jen nepřímé důkazy, které by toto tvrzení podpořily. Co však domněnku podporuje je fakt, že se s hrdými a otevřenými antisemity ochotně setkával. V roce 1938, pouhý měsíc po Křišťálové noci, k sobě pozval nacistickou filmařku Leni Riefenstahlovou. Hitlerova filmařka už měla za sebou slavný propagandistický snímek Triumf vůle (1935). Disney byl tenkrát jediným šéfem studia, který Riefenstahlovou v Hollywoodu přivítal. Jiné prameny hovoří i o Disneyho rasismu. Hlavní životopisec filmového magnáta Neal Gabler cituje setkání, na kterém Disney mluvil o trpaslících Sněhurky jako o „hromadě negrů“, přetřásána tehdy byla i neochota společnosti zaměstnávat v Disneylandu národnostní menšiny.
ČTĚTE DALŠÍ SKANDÁLNÍ PŘÍBĚHY:
ZAPOMENUTÉ HOLLYWOODSKÉ SKANDÁLY: SMRT MAFIÁNA ČI CHAPLINOVY DOSPÍVAJÍCÍ NEVĚSTY
Zdroj: autorský článek s využitím zdrojů v textu
